Zvláštní sukulenty a kaktusy (pavilon A)

Tento skleník je tematicky i prostorově členitý. Najdete tu malé kaktusy a americké a africké sukulenty. Zvláštností této expozice je napodobenina kamenité pustiny se starým lávovým proudem.

Expozice kaktusů je rozdělena po rodech. V delší části po obvodu skleníku jsou kaktusy z Argentiny, Bolívie, Chile a Peru. V kratší části pak rostou mexické kaktusy.

Co by nemělo uniknout Vaší pozornosti?
TEPHROCACTUS COROTILLA – vysokohorský kaktus z Peru, které roste ve výškách 3000 m. n. m. Jeho obranou před osluněním a UV zářením jsou velké ploché trny, které vypadají jako papírové.

OREOCEREUS TROLLII – vysokohorský druh kuktusu z Argentiny a Bolívie s dlouhými bílými vlasy, které ho chrání před mrazy a intenzivním slunečním zářením.

MATUCANA MADISONIORUM – endemit z Peru,který je opylován kolibříky. Jedná o ohrožený druh.

ERIOCEREUS POMANENSIS – roste v jižní Paraguayi, Bolívii a severní Argentině. V Austrálii je považován za exotický invazní druh. Jeho noční květy, které mají výraznou vůni dorůstají až do velikosti 15 cm délky. Opylují je noční můry. A pozor – jejich plody jsou jedlé.

ASTROPHYTUM ORNATUM – pochází z Mexika. Pyšní se velkými žlutými květy. Díky jeho neobvyklému tvaru těla se mu přezdívá biskupská čepička.
Odhadované stáří našich největších rostlin je úctyhodných 90 let.

PILOSOCEREUS LEUCOCEPHALUS – v expozici zaujmou na první pohled svou výškou. V přírodě dorůstají 2-6 metrů. U vrcholů mají bílou vlnu (cefálium), z které vyrůstají noční narůžovělé a zapáchající květy. Zajímavostí je, že tento druh opylují netopýři. Původem je z Mexika.

ARIOCARPUSY – vyskytují se v Mexiku a Texasu. Tělo mají hrbolaté s řepovitým kořenem. Tento druh se velmi obtížně pěstuje. Tato rostlina obsahuje halucinogenní látky.

MELOCACTUS – teplomilný rod kaktusů ze Střední a Jižní Ameriky.

Po dosažení dospělosti, tedy ve stáří 7-15 let, se na temeni rostlin vytvoří nápadný útvar – cefálium. Růst těla se tím ukončí a na cefáliu se vytvoří květy, a potom bobule.

Expozice sukulentů je rozdělena na africké a americké druhy. Rozdělena je rohovou výstavní plochou, kde vystavujeme zvláštní druhy sukulentů. V létě tu uvidíte teplomilné druhy např. Pachypodia. V zimě se můžete těšit na chladnomilné druhy např. Conophyta.

Co by Vám nemělo uniknout?
SENECIO STAPELIFORMIS – pochází z jižní Afriky. Mají tlusté, masité stonky podobné tužkám, na kterých je zelená a stříbřitě bílá kresba. Kvetou výraznými červenými květy.

FAUCARIA LONGIDENS – pochází z jižní Afriky. Vyznačuje se výrazným ozubením na listech, kvůli kterému se rostlině přezdívá tygří tlamička. Květy má žluté, připomínající kopretinu.

ECHEVERIA LAUI – objevena v mexickém státě Oaxaca v roce 1976. Jedna z nejhezčích Echevérii, se světle modrými a ojíněnými dužnatými listy.

JATROPHA PODAGRICA (DÁVIVEC ODULÝ) – pochází ze střední Ameriky. Má kaudexový kmínek (řepovitě zbytnělý). Při poranění z rostliny vytéká latex, který je stejně jako semena toxický.

Latex dráždí sliznice a kůži. Při požití semene můžete očekávat nevolnost a zvracení.
V tomto případě platí více, než kde jinde – jednom se na něj dívejte!

Poslední částí této expozice je kamenitá pustina, ve které jsou umístěny jedny z prvních cévnatých rostlin naší planety.
Zde byste neměli minout – PSILOTUM NUDUM (PRUTOVKA HOLÁ) – výtrusná rostlina, která má pod zemí i nad zemí pouze jednoduché větvičkovité útvary, takzvané praprýty.